Chtěla bych napsat pár slov o tom, jak nás
ovlivňuje to, čemu dáváme svou pozornost a čemu věříme.
Před lety jsem do svého života občas přitahovala konfliktní
situace a lidi - v obchodě, v
rodině nebo na pracovišti. Můj vnější svět tehdy promítal moje vnitřní vidění
světa a směřování mé energie. Tenkrát jsem si myslela, že to co venku vidím,
zažívám a žiji je skutečnost, že je to něco co je skutečná a jediná realita a
já ji nemohu nijak ovlivnit. Díky tomuto nastavení jsem trpěla, protože jsem se
často cítila jako obětní beránek jiných, když mě někdo nepravě obvinil nebo
když si na mě někdo otevřel pusu. Myslela jsem si, že je to mým nízkým
sebevědomím, výchovou a zkušenostmi. Ano, i to hrálo svou roli. Hlavním hnacím
motorem těchto událostí však bylo mé vnitřní nastavení, že svět venku není vždy
a všude přátelský, že svět venku jsou války, hrozby, nepravosti a zlo. Nějaká část
ve mně však stále doufala a věřila (tenkrát jsem tomu říkala naivita), že to tak není, že jsou krásní lidé, krásné
situace, krásný svět. A tak můj život byl hodně o vlnách – vše super
(skvělé zážitky, potkávání úžasných lidí atp.) nebo vše špatně (nepříjemné
situace, konfrontace s druhými atp.).
Dnes se mi málokdy stane, abych se účastnila konfliktních situací,
a když se mi to přeci jen stane, tak do nich nezabředávám a nenosím je v sobě.
Málokdy vidím nebo slyším o špatných zprávách nebo o něčem co mě může
ohrožovat. Za tu dobu jsem v sobě totiž přenastavila vidění světa. To,
čemu dnes věřím se liší od toho, čemu jsem věřila v minulosti. Dnes vím,
že venku se setkáváme jen s tím, co skutečně jsme uvnitř. Už vím, že
nejsem obětí skutečnosti (reality), ale tvůrcem, který si sám vybírá, co chce
zažívat, s čím a kým se setkávat a co chce vidět. Ano, vím, že jsou ve světě
války, že se dějí nepravosti a že není vždy a všude vše růžové. Ale také
naprosto silně a bezpodmínečně věřím, že svět je plný krásných nezkažených míst
a žije na něm tolik nádherných lidí, kteří dělají svět krásnějším. Vybrala jsem
si život v přátelském vesmíru a ten se mi odměňuje tím, že ho i zažívám.
Setkávám se s lidmi, kteří mi zrcadlí mou víru, která prošla transformací
od naivity po pevnou důvěru. Zažívám situace, které mi potvrzují mé nastavení,
protože život nám vždy potvrdí jen to, co považujeme za pravdu a kam směřujeme
svou pozornost a energii.
Když se budeme zaměřovat na zlo, budeme ho všude vidět a jen
se tak utvrzovat v tom, že „zase máme pravdu“ (zase nás okradli, zase nám lhali, zase nás obelstili atp.). Když se budeme zaměřovat na
dobro, budeme ho potkávat na každém našem kroku a opět nás to utvrdí "v naší
pravdě" (život nás nepřestane překvapovat v pozitivním slova smyslu).
Záleží na každém z nás, jakou pravdu chceme vidět,
cítit, zažívat a ŽÍT.
Žádné komentáře:
Okomentovat